Raphie Frank :: business artivist

Ithaka 2888 :: Reviews

Tyc’s Ithaca Changes The Audience’s Way of Seeing Things
by Pavel Klusák, Mlada Fronta Dnes, May 1996

At the world premiere of the Ithaca 2888 at the Prague Theatre of Vinohrady both the contemporary music and dance fans met and the unique experience of the performance united the two expressive streams into one. The composer and conductor Pert Kofroò’s one hour presentation, based on the graphic list of Odyssea by Anestis Logothetis from 1964, opted for one of the possible interpretations, and the dance was performed by members of the Prague Chamber Ballet under Petr Tyc’s leadership and direction. Logothetis’s music as well as Tyc’s scenic action abandon dramatic ark and grading. The magnetic field of the performance is fed with sound and action vectors and the result is the state of the spectator’s mind – comparable to the state of mind after taking in an abstract image. Kofroò was able to find in the graphic list what probably was not possible to ignore: the nervy and chaotic atmosphere as well as some extraordinarily onomatopoeic parts.

No matter how cautiously Petr Tyc, in his Cunningham way, may try to avoid being particular, the interaction on the stage will always be about the willingness and capability to communicate. Four men clad in black and three women distinguished by wearing different colours – who make the impression of responding objects in movement rather than of real characters – lead the audiences (according to Tyc) towards another incommunicable story. There are very strong moments: the opening lights reflected in the mirror; a figure dragging a flock of living shadows behind; a woman dancing a ballet cliché on the bodies of two men; silent transfer of two-storey living statues. After an hour diving in such an event the spectator finds out that the non-verbal activities have changed, without their much noticing, their way of seeing things.

The Prague Spring Music Festival has mostly been symbolised by the presentation of well-proved, secure interpretations. Any event similar to Ithaca 2888 enlarges the festival by giving it one more dimension. Nothing can be changed by the fact that its success can be only measured mostly through individual experience and subjective feelings. Tyc, Kofroò and Agon have replaced conquering the well-known goals by uncertainty of reaching unknown shores. It is a wandering whose end they do not perceive in spite of the fact that they have determined the co-ordinates. Apart from the traditional spitefulness of their colleagues they will be in quite a difficult inner dilemma of their own – there is no doubt, though, that it is worth the while.

————————————————————————————-

Událost prvního řádu
by Jan Dehner, Lidové Noviny, May 31, 1996

Ze spolupráce Petra Kofroně, skladatele a dirigenta pražského Agon Orchestra, s choreografem Petrem Tycem vzniklo představení ITHAKA 2.888. Světová premiéra tanečního ztvárnění skladby Anestise Logothetise Odysseia (z roku 1964) byla uvedena v úterý v pražském Divadle na Vinohradech v rámci Pražského jara. Jako tanečníci se na projektu podíleli, kromě členů Pražského komorního baletu, také Petr Tyc a Libuše Ovsová, hrál Agon Orchestra řízený Petrem Kofroněm.

Logothetisovo dílo je zapsáno jako grafická partitura a předpokládá kolektivní improvizaci hudebníků. Kofroň však při její zvukové realizaci vycházel z nutnosti docílit pevné a smysluplné obrysy hodinu trvajícího proudu hudby a také umožnit vznik pevně fixované, opakovatelné choreografie. Proto zvolil detailní vypracování všech hlasů, zapsaných de facto v tradiční notaci. V teorii tento přístup sice odporuje Logothetisovým principům, faktický výsledek však byl zřetelně v souladu se skladatelovým záměrem. Logothetisova grafická partitura je obrazem Odysseova putování; Kofroň zvolil jako legitimní hudební symbol cesty glissando, tedy pohyb v imaginárním zvukovém prostoru, osvobozený ovšem od atributů tradičního vývojového pohybu, manifestujícího se zřetelnými proměnami.basové linie. Docílil tak plynutí ve statických polohách, v nichž se každá proměna stylizace stávala mimořádně významnou. Imaginární obraz starověké hudby evokovala vynalézavá instrumentace.

Také choreografie exponovala hned na začátku .(v tajemné atmosféře) kontinuální pohyb, jehož konkrétní podoba – pomalé sunutí schýlené postavy do horizontu přímo kupředu – byla vlastně také negací vývojového principu. Základní pohybový slovník nezapíral cunninghamovské inspirace: Tyc je ovšem vstřícnější ve vztahu k hudbě a v některých momentech přesahuje až k náznaku ilustrace. Asociativní vazba k odysseovskému mýtu se vyjevuje až v následné reflexi; při představení vede Tyc diváka ve shodě s plynutím hudby krajinami tajemného putování, bloudění a nenacházení až ke zlomovému gestu (náhle až příliš konkrétně čitelnému). Tím je výstřel Amorova šípu, jehož cíl je, příznačně, mimo naše zorné pole. Teprve pak nacházejí postavy možnost a schopnost vzájemných vztahů, nedospějí ale k jejich plnému navázání: Hudba i pohyb se pak vracejí ke vstupní situaci, ovšem pozměněné: od horizontu vpřed postupují nikoli jedna, ale dvě osamělé postavy.

Choreografovu koncepci podtrhlo výtečné svícení (Raphael Frank), působivá scéna craigovského ražení s posunujícími se paravány (Renata Weidlichová) i souladné kostýmy (Taťána Kováříková). Ithaka 2.888, přesvědčivě a perfektně provedená, je mimořádným činem v české hudbě i soudobém tanci.

Ithaka 2.888, hudba A. Logothetis, realizace P. Kofroň, choreografie P. Tyc. Agon Orchestra, dirigent P. Kofroň, členové Pražského komorního baletu, P. Tyc a L. Ovsová. Divadlo na Vinohradech 28. května.

Advertisements

June 11, 2006 Posted by | Storytelling | Leave a comment

How Much is Your Blog Worth?

Think I was joking about the value of links on my post Links for Money and the Sweat for Free at Huff Post & Gothamist? Take a look at Tristan Louis’ Octiber 2005 post Doing the numbers on the AOL-WeblogsInc deal. His post is definitely worth a read. In the meantime take a look at this fun little tool posted on the Business Opportunities Weblog Meantime, here are the Gothamist and Huffington Post Blog Valuations according to the tool…

Huffington Post
www.huffingtonpost.com/


My blog is worth $5,114,167.86.
How much is your blog worth?

Gothamist
www.gothamist.com/


My blog is worth $1,567,163.04.
How much is your blog worth?

Care to bet a link that every blog on the FULL Huffington Post Blog Roll links back to Huff Post? There might be an oversight or two, but I challenge anyone out there to do their own research and I will gamble that it’s over 90% at least. This ain’t brain surgery kids. I haven’t checked and I don’t need to… It ain’t bad or wrong either. It’s simply how the game is played. And that’s why I invite anyone who comes this way hither to stop by Gothamist and invite them NICELY to link to their former staffers. They earned it and ought not to have to ASK for it especially since Gothamist continues to profit from the traffic they receive every time someone does a Google search for those people.

Remember: LINK = MONEY because links drive page views and search engine ranking. And anyone who tells you differently is a flat out, well… maybe they just dont know…. I do and that’s why I’m telling you.

Oh, and as for little old me? Don’t even bother checking. My most “valuable” blog is Politinotions (~$2800), mostly, I guess on the basis of the link I received from Juan Cole. I’ve hardly posted there since February because I was making more of a difference over on Friendster. Raphie Frank: Business Artivist is worth ZERO dollars and Snipes, Logomancy & So So Psychosis is “worth” a startling $1693.00 by comparison.

As I said, welcome to the first shadings of Internet 3.0, meaning business as usual. Only WE can make it different.

UPDATE #1: The folks over at Gothamist have indeed been quite busy and just today (June 14) inserted a link to this blog. Many thanks to Jen Chung, Tien Mao and Jake Dobkin, whose bios are accessible on the Gothamist Staff Page.

June 11, 2006 Posted by | Business, Internet | 1 Comment

   

%d bloggers like this: